Jdi na obsah Jdi na menu
 


21.5.1940

Pravděpodobný sestřel

Dne 21.5.1940 dostala Groupe de Chase II./2, ve které byl Bohumír Fürst-Fiřt zařazen, rozkaz zabránit očekávanému náletu Luftwaffe na Amiens. 18 letounů se vzneslo do vzduchu brzy ráno, ovšem než stačila skupina do prostoru Amiensu doletět, město již bylo vybombardováno. V nastalém zmatku, kdy po francouzských stíhacích letounech navíc střílelo vlastni protiletadlové dělostřelectvo, se celá formace rozdělila a Bohumír Fürst zůstal v roji s dvěma letouny, pilotovanými velitelem kapitánem de Callonem a rotmistrem Pollonem. Poté, co se otočili a chtěli se vrátit zpět na letiště, spatřil Bohumír Fürst mezi vrstvou mraků skupinu šesti německých bombardérů Dornier Do 17. Velitel Callone vydal rozkaz k útoku. Bohumír Fürst nalétl na bombardéry střemhlav z levé strany a palbou zasáhl levý motor krajního bombardéru, který začal hořet. Ostatní dva stíhači však útok nezahájili, a tak se palba palubních střelců všech šesti bombardérů soustředila na letoun Bohumíra Fürsta, který inkasoval zásah do motoru a začal kouřit. Situace se začala vyostřovat, protože přes dým ze zasaženého motoru neměl Bohumír Fürst dostatečný výhled z kabiny před sebe a málem tak došlo ke srážce s jedním Dornierem. Poté, co se mu podařilo se od skupiny bombardérů odpoutat, objevily se poblíž obě francouzské stíhačky s úmyslem dovést poškozený letoun Bohumíra Fürsta na letiště. Po chvíli se však na obloze objevilo několik německých stíhaček Messerschmitt Bf-109, které si snadnou kořist nechtěly nechat ujít. Letoun Bohumíra Fürsta inkasoval několik dalších zásahů a začal mu hořet motor. Prudkým potlačením stroje se Bohumíru Fürstovi podařilo oheň uhasit. Po vybrání střemhlavého letu však byl nucen urychleně nouzově přistát, neboť letoun byl obtížně ovladatelný a motor hrozil vysazením. A skutečně, v momentě, kdy nasadil na přistání na louku u okraje lesa, motor vysadil úplně. Přistání bylo tvrdé, ale úspěšné. Po spěšné obhlídce poškození letounu Bohumír Fürst zjistil, že kanony Bf-109 nadělaly skutečnou paseku: 2 rány zasáhly motor, 1 rána prostřelila spádovou nádrž na benzín, v té době naštěstí již prázdnou, další pak utrhly zhruba půl metru konce levého křídla, pravou stranu výškového kormidla a stabilizační plochu a v trupu asi půl metru za pilotní kabinou zela velká díra. Navíc utrpěl Bohumír Fürst v průběhu boje zranění do nohy pod kotníkem střepinou z granátu. Poškozený německý bombardér Dornier Do 17 byl Bohumíru Fürstovi uznán jako pravděpodobný sestřel ve spolupráci s kapitánem de Callonem a rotmistrem Pollonem. Poválečným porovnáním údajů však bylo zjištěno, že bombardér byl ve skutečnosti pouze lehce poškozený (5%) a vrátil se zpět na své území. Jeden člen posádky, Obfw. A. Baatz byl však při útoku těžce zraněn.

Pilotovaný letoun:
Morane Saulnier 406 C.1
Pravděpodobně sestřelený letoun:
Dornier Do 17, jedn. III./KG2
Osádka:
-
Čas pravděpodobného sestřelu:
ca 06.25 hod.
Místo pravděpodobného sestřelu:
Mér/Creil, severně od Pontoise (F)
Spoluúčast:
B. de Callone, M. Pollono, oba Groupe de Chase II./2

Popis nouzového přistání z osobních vzpomínek Bohumíra Fürsta-Fiřta:

"Po pětiminutovém letu spatřil jsem vlevo i vpravo Me-109. Jelikož mi rádio nešlo, chtěl jsem dát veliteli alespoň znamení. Točil jsem stroj doprava, ale ouha. Dostal jsem několik zásahů, až to s letounem důkladně zatřáslo. Prudce jsem potlačil a tím uhasil oheň, neboť mi motor začal hořet. Když jsem letoun zase vybral, byl jsem už tak nízko nad zemí, že bylo nutno rychle se rozhodnout na přistání. Letoun visel doleva a motor hrozil každou chvilku vysazením. Naštěstí byla pode mnou louka u okraje lesa, přes který jsem musel udělat ještě mírnou zatáčku doleva, abych nespadl do vývrtky. Podvozek se mně v poslední chvíli otevřel a když jsem minul okraj lesa a nasadil k přistání, motor vysadil úplně. Bylo to skoro jako na vteřinu vypočítané. Po velmi krátkém a poměrně tvrdém přistání se letoun otočil doprava a silně se naklonil na stranu, neboť pravé kolo bylo prostřeleno."