Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velká Británie

Miles Master Mk.I

miles-master-4.jpg

S tímto typem letounu přišel Bohumír Fürst-Fiřt ve Velké Británii do styku bezprostředně po svém zařazení k operačnímu létání u 310. perutě v Duxfordu, kam byl přidělen k 6.8.1940. Hned následujícího dne byl přezkoušen právě na tomto typu letounu s imatrikulací N7884. Jednalo se o standardní cvičný letoun RAF pro pokračovací výcvik pilotů. Vzhledem k tomu, že Bohumír Fürst-Fiřt měl již bojové zkušenosti se stíhacím letounem z Francie, nemusel absolvovat základní výcvik na jednoduchém cvičném dvouplošníku DH 82 Tiger Moth, jak bylo zvykem. Letoun byl moderní konstrukce, velmi podobné tehdejším stíhacím letounům, proto byl vyráběn v mnoha provedeních po celou dobu 2. světové války. Celkový počet vyrobených kusů dosáhl 3250 ks. S letounem byly prováděn i nácvik ostrých střeleb a bombardování, proto mohl být vybaven i kulometem a pumovými závěsy. Znovu se s tímto letounem Bohumír Fürst-Fiřt setkal v období od 7.3.1941 do 6.5.1941 u 52. OTU v Debdenu, ovšem tentokrát již v roli instruktora létání.

Technický popis:
dvoumístný jednomotorový dolnoplošník, kostra křídel a ocasních ploch dřevěná potažená překližkou, trup překližková poloskořepina krytá duralem, řadový motor, třílistá kovová vrtule, hlavní podvozek zatahovací, záďové kolo pevné.

Technické údaje:

Rozpětí 11,8 m
Délka 9,2 m
Prázdná hmotnost 1954 kg
Motor řadový 12 válec RR Kestrel XXX, 548 kW (715 k)
Maximální rychlost 364 km/h
Dolet 800 km
Dostup 8538 m
Výzbroj 0, popř. 1 kulomet 7,7 mm


Hawker Hurricane Mk I.

hurricane.jpg

Nejslavnější letadlo Bohumíra Fürsta-Fiřta! Spolu s legendárním Spitfirem nesl tento letoun největší tíhu bojů v průběhu bitvy o Británii. Byl v té době nejrozšířenějším britským stíhacím letounem, ve výzbroji jej mělo zařazeno 34 perutí, zatímco na Spitfirech létalo pouze 19 perutí. Byl sice méně rychlý a obratný než Spitfire, měl však pevný drak, snesl bez problémů i větší poškození a měl snadnou údržbu. Mezi piloty byl oblíben i pro snadnou pilotáž, kvalitní pancéřovou ochranu a stabilitu při střelbě. Ačkoliv byl vyvinut a zalétán již v polovině 30. let, představoval v roce 1940 stále ještě účinnou zbraň a se ctí obstál i v soubojích s německými Messerschmitty Bf 109, tehdejší špičkou mezi stíhacími letouny.
Bohumír Fürst-Fiřt poprvé usedl do kokpitu tohoto letounu 7.8.1940 jako příslušník 310. čs. stíhací perutě. Na strojích s imatrikulací NN-D a NN-E dosáhl v průběhu bitvy o Británii 4 sestřelů. Stal se tak 3. nejúspěšnějším čs. stíhacím pilotem během bitvy o Británii a stíhacím esem. Vítězná střetnutí Bohumíra Fürsta-Fiřta dosažená s tímto letounem jsou uvedena v sekci Sestřely. Na Hurricanu létal během svého operačního působení u 310. čs. stíhací perutě od 7.8.1940 do 7.3.1941,  včetně své krátké "zápůčky" k 605. stíhací peruti od 18. do 25.10.1940. Dále se pak s tímto letounem ještě setkal jako instruktor létání během svého působení u 52. OTU v Debdenu mezi 7.3.1941 a 6.5.1941.

Technický popis:
jednomístný jednomotorový dolnoplošník, kostra křídel a ocasních ploch kovová, potažená duralem, trup svařený z ocelových trubek krytý v přední části duralem, zbytek plátnem, řadový motor, třílistá kovová vrtule, hlavní podvozek zatahovací, záďové kolo pevné.

Technické údaje:

Rozpětí 12,2 m
Délka 9,55 m
Prázdná hmotnost 2110 kg
Motor řadový 12 válec RR Merlin III, 758 kW (1030 k)
Maximální rychlost 518 km/h
Dolet 845 km
Dostup 10180 m
Výzbroj 8x kulomet 7,7 mm


Airspeed Oxford AS.10

airspeed-oxford-7.jpg

Poprvé se Bohumír Fürst-Fiřt setkal s tímto typem letounu v kurzu instruktorů létání v ústřední letecké škole v Upavonu, kde se mezi 6.5.1941 a 16.6.1941 přeškoloval na vícemotorové letouny. Poprvé přitom pilotoval vícemotorový letoun. Jednalo se o dvoumotorový univerzální letoun, který RAF používala pro výcvik pilotů, bombometčíků, navigátorů, radarových operátorů, obsluh kamerových systémů či střelců. Dále byly tyto letouny používány i v operační službě jako kurýrní a sanitní stroje nebo jako lehké dopravní letouny. Letoun byl zalétán v roce 1937 a jeho výroba v několika verzích přesáhla 8500 ks. Po skončení 2. světové války bylo mnoho těchto letadel přestavěno pro dopravu cestujících a sloužilo ve vojenském i civilním sektoru v mnoha zemích světa. O jejich vysoké oblibě svědčí skutečnost, že RAF vyřadila poslední kusy ze svého stavu až v roce 1956. Bohumír Fürst-Fiřt létal na těchto letounech i jako instruktor létání v pokračovací pilotní škole 2. SFTS v Brize Nortonu kde působil od. 16.6.1941 a následně i v pilotních školách 6. PAFU a 11. PAFU.  V sanitní úpravě s nimi létal i u  24. spojovací peruti s domovským letištěm v Hendonu, kam byl přeložen k 24.9.1942.

Technický popis:
dvoumotorový dolnoplošník, osádka 2-3 muži, kostra křídel a pevných ocasních ploch dřevěná potažená překližkou, kostra pohyblivých ploch kovová potažená plátnem, trup překližková poloskořepina krytá duralem, 2 hvězdicové motory, dvoulisté kovové vrtule, hlavní podvozkové nohy zatahovací do motorových gondol, záďové kolo pevné.

Technické údaje:

Rozpětí 16,26 m
Délka 10,52 m
Prázdná hmotnost 2419 kg
Motor 2x hvězdicový 7 válec Armstrong Siddeley Cheetah IX,
261 kW (350 k)

Maximální rychlost

309 km/h
Dolet vytrvalost 5,5 hod.
Dostup 7180 m
Výzbroj 0


Percival Proctor


proctor.jpg

Cvičný, kurýrní a spojovací 3-4 místný letoun, se kterým Bohumír Fürst-Fiřt často létal po Velké Británii po 1.12.1942, kdy byl převelen k 510. kurýrní peruti dislokované taktéž v Hendonu. Letoun byl zalétán v roce 1939 používal se především ke kurýrní a spojovací službě nebo k výcviku navigátorů či radiooperátorů. Celkový počet vyrobených letounů se pohyboval kolem 1200 ks a ze služeb RAF byl vyřazen v roce 1955.

Technický popis:
jednomotorový, 3-4 místný dolnoplošník celodřevěné konstrukce, řadový motor, dvoulistá vrtule, pevný kapotovaný podvozek

Technické údaje:

Rozpětí 12,04 m
Délka 8,59 m
Prázdná hmotnost 1075 kg
Motor řadový 6 válec de Havilland Gipsy Queen,
150-160 kW (200-210 k)
Maximální rychlost 257 km/h
Dolet 1260 km
Dostup 4260 m
Výzbroj 0


Lockheed Hudson

lockheed-hudson-1.jpg

Tento stroj amerického původu, vyvinutý z původně civilního stroje, představoval jeden z nejrozšířenějších lehkých transportních letounů v RAF. Byl používán k přepravě osob, materiálu, pošty, raněných či nemocných, výcviku osádek vícemotorových bombardérů, meteorologickému průzkumu a zúčastnil se též řady bojových akci, jako např. námořního průzkumu, hlídkování a protiponorkového boje. Verze s bojovým nasazením byly vybaveny hřbetní střeleckou věží a kulomety v přídi, popřípadě na boku či pod trupem, ostatní varianty převážně létaly bez výzbroje. Zalétán byl koncem roku 1938 a do roku 1943 bylo vyrobeno téměř 3000 ks. Bohumír Fürst-Fiřt létal s tímto letounem ve verzi Mk.II a Mk.III od července do listopadu 1942 jako příslušník 24. dopravní peruti, ale hlavně pak 3x týdně na pravidelné poštovní lince Londýn - Belfast - Londýn po svém přeložení k 510. spojovací peruti v Hendonu, kam přešel k 1.12.1942.

Technický popis:
dvoumotorový středoplošník, osádka 3-5 mužů, kostra křídel, pohyblivých a pevných ocasních ploch i trupu celokovová samonosná, krytá duralem, 2 hvězdicové motory, třílisté kovové nastavitelné vrtule, hlavní podvozkové nohy zatahovací do motorových gondol, záďové kolo pevné.

Technické údaje: (platí pro verzi Mk.III)

Rozpětí 19,96 m
Délka 13,51 m
Prázdná hmotnost 5817 kg
Motor

2x hvězdicový 9 válec Wright Cyclone G205A,
895 kW (1200 k)

Maximální rychlost 410 km/h
Dolet 3476 km
Dostup 7467 m
Výzbroj dle typu 0 nebo 4-6 kulometů  7,7 mm, pumy,
hlubinné nálože či neřízené rakety


Douglas D-47 Dakota

douglas-c-47-4.jpg

Snad nejlepší, nejznámější a nejrozšířenější transportní letoun druhé světové války. Výrobek americké společnosti Douglas Aircraft byl vyvinut z civilního dopravního letadla Douglas DC-3 a lze říci, že svojí celokovovou konstrukcí trupu a křídel se zatahovacím podvozkem předběhl dobu. První civilní DC-3 byl zalétnut již v roce 1935 a byl úspěšně používán řadou leteckých dopravních společností, mezi nimi i ČSA. Po vypuknutí 2. světové války byla vyvinuta i jeho vojenská varianta, která nesla v USA označení C-47 Skytrain, britská verze pak D-47 Dakota C.Mk.I až Mk.IV. Byly používány k přepravě vojáků, vysokých vojenských i civilních představitelů, vlečení kluzáků, výsadkovým akcím, vzdušnému zásobování jednotek nebo převozu raněných. V masovém měřítku se zúčastnily invaze v Normandii.
O jejich spolehlivosti a kvalitě svědčí fakt, že z celkových ca 13 000 vyrobených kusů  ve vojenských a civilních verzích jich dodnes po celém světě létá ještě několik stovek. Bohumír Fürst-Fiřt usedal do kokpitu tohoto letounu ve službách RAF ke konci a těsně po skončení 2. světové války. Zvláštností však je, že v Dakotě létal na pozici druhého pilota. V souvislosti s výrazným nárůstem vojenských dopravních letů nad osvobozeným územím Evropy vypomáhal totiž Bohumír Fürst-Fiřt společně se dvěma svými kolegy od 510. spojovací peruti právě 24. dopravní peruti, létající s Dakotami typů C.Mk.III a C.Mk.IV. Dne 6. června 1945 tak jako druhý pilot osádky F/Lt Hubáčka přistál s Dakotou Mk.III FL588 v Praze a poprvé po 6 letech se ocitl zpět ve své vlasti. Podruhé se s Dakotou podíval do Prahy 22. června 1945 v osádce F/Lt Murraye (Dakota Mk.IV KN521).

Technický popis:
dvoumotorový dolnoplošník, osádka 3-4 muži, kostra křídel, pevných ocasních ploch i trupu celokovová samonosná, krytá duralem, kostra křidélek a pohyblivých ocasních ploch kovová, krytá plátnem, 2 hvězdicové motory, třílisté kovové nastavitelné vrtule, hlavní podvozkové nohy zatahovací do motorových gondol, záďové kolo pevné.

Technické údaje: (platí pro verzi Mk.III)

Rozpětí 29,11 m
Délka 19,43 m
Prázdná hmotnost 8103 kg
Motor 2x hvězdicový 14 válec Pratt+Whitney R-1830-92
883 kW (1200 k)
Maximální rychlost 418 km/h
Dolet 2575 km
Dostup 7305 m
Výzbroj 0


Další letouny Bohumíra Fürsta-Fiřta

Výše uvedený přehled zahrnuje letadla, se kterými létal Bohumír Fürst-Fiřt ve Velké Británii nejčastěji, či která byla pro jeho letecký život nějakým způsobem významná.  Během své služby v RAF však Bohumír Fürst-Fiřt létal s celou řadou dalších letounů, obzvláště pak během svého působení u 24. dopravní peruti a následně u 510. spojovací peruti, která používala široký park různých kurýrních letadel.
Zde je výčet některých z nich:

DeHavilland DH.82A Tiger Moth
DeHavilland DH.89A Dragon Rapide
DeHavilland Gipsy Moth
Stinson Reliant SR-9D
Miles M.11A Whitney Straight
Percival Q.6 Petrel
Avro 652A Anson
Supermarine Spitfire F Mk.IA
Lockheed L-12A Electra Junior